ROBERT VRCHOTA
Nedaleko vlakového nádraží v Horních Počernicích, v bývalé Husově ulici bydlel od r. 1938 až do své smrti Robert Vrchota Herec, představitel filmových milovníků a později postav bodrých tatíků, řezníků, hostinských i výřečných holičů.
Robert Vrchota, původním jménem Josef,(na Roberta ho pasoval sám velký básník Vítězslav Nezval) se narodil 13. 1. 1920. Hereckou dráhu započal u divadelních společností v severních Čechách, odkud přešel do profesionálního angažmá v roce 1941 u Východočeského divadla v Pardubicích. Zde setrval až do roku 1948. V Praze pak byl v letech 1948-1951 členem DFS-Divadla Filmového Studia a karlínského hudebního divadla až do r. 1956. V padesátých a šedesátých letech často vystupoval v různých estrádách po celé republice a častěji v Divadle Malá Scéna ve Smečkách, kde byl spolu s Vlastou Burianem hlavním tahounem souboru. Ne že by Burianovi konkuroval coby komik, ale většinou přednášel či předčítal díla F. Villona nebo literární práce, které si psal sám.
Nakonec zakotvil v r. 1961 až do svého divadelního hereckého důchodu roku 1980 v činohře kolínského divadla. Kolují historky, že za častým tehdejším zpožděním na trati Praha -Kolín, byl právě pan herec Vrchota, který vlak nestíhal, ač to měl na vlak jen pár kroků.
První filmovou roli mu nabídl jeho vrstevník a kolega z divadla Rudolf Hrušínský do filmu „Pancho se žení“ (1946) a naposledy se objevil v televizním filmu „Bydlela v hotelu U Andělů“ z r. 1992. Snad nejvíce se zapsal do povědomí filmových diváků jako poručík Vrána ucházející se o Tříškovu dceru v komedii „Rodinné trampoty oficiála Tříšky“ (1949) a pak v seriálu „30 případů majora Zemana“ v dílu „Studna“ coby místní holič, co všechno ví.
Málo se ale ví, že psal i divadelní hry např. „Třetí bunkr“ a věnoval se své další velké vášni, kterou po nikotinu a jídle, bylo malování obrazů. Robert Vrchota zemřel 25. 4. 1993.
Vzpomeňme na slavnou postavu Horních Počernic alespoň dnes. Hezký portrét mu věnoval David Laňka v knize Nekončící potlesk-Formát 2000
Jaromír Farník
Filmografie:
I ty malé role byly velmi výrazné a charakterní. Uveďme si filmy BÍLÁ PANÍ (host v hospodě), ŠÍLENĚ SMUTNÁ PRINCEZNA (zbrojnoš), „ČTYŘI VRAŽDY STAČÍ, DRAHOUŠKU!“ (ředitel školy), PĚNIČKA A PARAPLÍČKO (parťák uhlíř), ŽENY V OFSAJDU (hajný), DÍVKA NA KOŠTĚTI (stěhovák), NÁŠ DĚDEK JOSEF (starosta), LÉTO S KOVBOJEM (řezník), VRAŽEDNÉ POCHYBNOSTI (vrátný), PŮL DOMU BEZ ŽENICHA (soused), PYTLÁCI (hostinský), VÍTR V KAPSE (vedoucí automatu) a desítky dalších. Naposledy se na stříbrném plátně objevil v roce 1988 ve filmech DOTYKY a LOVEC SENZACÍ.
Významná byla i Vrchotova práce pro rozhlas („Anna proletářka“), dabing a televizi (natáčel zábavné pořady, inscenace KAM SLUNCE NECHODÍ, ROMEO A JULIE NA KONCI LISTOPADU, JAK VYTRHNOUT VELRYBĚ STOLIČKU, LÍTOST, CHLÉB A PÍSNĚ, ÚZEMÍ STRACHU, ANGLICKÝ BIFTEK S ČESKOU OBLOHOU, TICHÁ DOMÁCNOST, UTOPÍM SI HO SÁM a seriály).
Ze seriálů: HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, BYL JEDNOU JEDEN DŮM, DNES V JEDNOM DOMĚ, PLECHOVÁ KAVALERIE, SYNOVÉ A DCERY JAKUBA SKLÁŘE, MALÝ PITAVAL Z VELKÉHO MĚSTA, PANOPTIKUM MĚSTA PRAŽSKÉHO. Populární a oblíbený milovník českého filmu Robert Vrchota zemřel 25. dubna 1993 v Praze ve věku sedmdesáti tří let.
